Slovensky |
English |
Pokročilé hledání |
RSS
Hlavní stránka > DNA testy > PGT testy
PGT trombofilie
|
|
Test je vhodný:
- V rámci prevence pro každého, kdo aktivně pečuje o své zdraví a zajímá se o možnosti zlepšení kvality a délky svého života.
- V rámci prevence pro každou ženu, která je těhotná nebo těhotenství plánuje.
- Pokud bylo toto onemocnění diagnostikováno u některého z členů pokrevního příbuzenstva.
- V případě, že užíváte či plánujete užívat hormonální antikoncepci nebo hormonální substituční léčbu.
- Pokud se u Vás nebo v příbuzenstvu vyskytly některé z níže uvedených zdravotních potíží:
- žilní trombóza
- plicní embolie
- opakovaná zánětlivá onemocnění žil
- křečové žíly
- cévní mozková příhoda
- problémy v těhotenství jako např. opakované potraty bez objasněné příčiny, poškození placenty nebo úmrtí plodu
- Jestliže trpíte nádorovým onemocněním, obezitou.
- A dále pokud kouříte, jste vystaveni dlouhodobému znehybnění (cesty letadlem, fixace končetin atd.), chystáte se na operativní zákrok.
Dědičná trombofilie – základní fakta
Vrozená (dědičná) trombofilie je vrozený sklon ke zvýšenému srážení krve. U lidí s těmito sklony dochází k rychlejší zástavě krvácení při zranění nebo při porodu a zárovneň mají vyšší pravděpodobnost rozvoje tromboembolické nemoci (TEN). Tato nemoc je charakteristická tvorbou krevních sraženin – tzv. trombů na stěnách cév, které jsou velmi nebezpečné tím, že se mohou uvolnit z místa svého vzniku a putovat cévami až na nové místo, které buď zcela uzavřou nebo zde alespoň znesnadní průtok krve. Následekem je částečná nebo úplná porucha prokrvení životně důležitých orgánů (např. plic) a jejich následné poškození a eventuální smrt nemocného. Tromby se nejčastěji tvoří v hlubokých žílách dolních končetin. 
Hlubokožilní trombóza
Pojem hlubokožilní trombóza označuje přítomnost sraženiny v žilním systému těla. Tyto sraženiny se velmi často tvoří v žilách nohou, zvláště v oblasti třísel, lýtek nebo na zadní straně kolene. Hlavním nebezpečím plynoucím z hlubokožilních trombóz je riziko vzniku plicní embolie. Pokud nejsou hlubokožilní trombózy léčeny, pak v 25% případů dojde k plicní embolii, která může mít za následek i smrt nemocného.
Plicní embolie
Zdrojem plicní embolie jsou u 85% nemocných krevní sraženiny hlubokých žil dolních končetin, které se krevním řečištěm dostanou až k plicím a zde ucpou jednu nebo více plicních tepen, což může vést až k srdeční zástavě. Plicní embolie může ohrozit i život nemocného v závislosti na velikosti sraženiny a na rychlosti léčby. Pokud člověk již jednou žilní trombózy měl, je velmi pravděpodobné, že se u něj vytvoří opakovaně.
Poslední výzkumy ukazují, že se u mužů tyto sraženiny vyskytují 3x častěji než u žen. Není jasné, které rizikové faktory jsou zodpovědné za opakovanou tvorbu trombóz, je však velmi pravděpodobná úloha životního stylu.
Hlavní příznaky hlubokožilní trombózy a plicní embolie
- Bolest v jedné noze
- Otok jedné nohy
- Silná bolest na hrudi, která se může šířit do ruky
- Náhlý záchvat kašle
- Obtížné dýchání
- Silná bolest hlavy
- Poruchy vidění
- Obtíže s mluvením
- Závratě
- Celkové křeče
- Svalová slabost nebo znecitlivění jedné poloviny těla
- Obtíže při chůzi nebo udržení předmětů
Co znamená pojem "vrozené sklony"
Pojem “sklony ke zvýšené srážlivosti krve” nebo také “sklony ke zvýšené tvorbě trombóz” označuje přítomnost několika charakteristických druhů mutací v genech ovlivňujících srážlivost krve. Tyto mutace označujeme jako trombofilní mutace. Mutace se může u člověka vyskytovat buď v jedné nebo ve dvou kopiích, protože každý člověk nese ve své genetické informaci od každého genu dvě kopie – jedna z nich byla získána od matky, druhá od otce. Pokud je člověk nositelem jedné mutace, tzn. má poškozenou pouze jednu kopii genu, zatímco druhá kopie je v pořádku, mluvíme o něm jako o heterozygotovi pro danou mutaci a riziko rozvoje trombofilie je nižší. Pokud má poškozeny obě kopie genu, je označován jako homozygot pro příslušnou mutaci a riziko rozvoje trombofilie je o mnoho vyšší.
Mutace zodpovědné za rozvoj hlubokožilní trombózy (trombofilní mutace) jsou:
1. Nejvýznamnější a zároveň i nejzávažnější doposud identifikovanou mutací je mutace v genu pro faktor V, zvaná často také jako Leidenská mutace. V naší evropské populaci nosí alespoň jednu tuto mutaci přibližně každý 20. člověk. Výskyt heterozygotů je 3-8%, zatímco četnost homozygotů je 0,1%.
2. Druhou zodpovědnou mutací je mutace v genu pro protrombin nebo také mutace pro faktor II. V evropské populaci nosí alespoň jednu tuto mutaci přibližně každý 300. člověk. Výskyt heterozygotů je 1-2% a četnost homozygotů je méně než 1%.
3. Poslední nejčastěji se vyskytující mutací avšak s nejnižší závažností je mutace v genu MTHFR. Tato mutace představuje riziko především v období těhotenství. V evropské populaci nosí alespoň jednu tuto mutaci přibližně každý 3. člověk.
Jaká rizika hrozí člověku, který je nositelem některé z trombofilních mutací
Člověk, který je nositelem trombofilní mutace, je ohrožen vyšším rizikem rozvoje hlubokožilní trombózy. Výše tohoto rizika je dána počtem a typem nesených mutací. U člověka, který má ve své genetické výbavě jednu mutaci pro faktor V Leiden, je riziko vzniku hlubokožilní trombózy vyšší 5-7x ve srovnání s průměrným rizikem, které má člověk bez mutací. U člověka, který nese dvě mutace pro faktor V Leiden, je toto riziko vyšší již 80x. V případě jedné mutace pro faktor II protrombin je toto riziko zvýšeno 2-5x. Není však pravidlem, že u každého nositele těchto mutací dojde k tvorbě trombóz. Ty jsou často následkem až spolupůsobení dalších rizikových faktorů. Znalost nosičství trombofilních mutací je nicméně velmi důležitá z hlediska prevence, nebo v souvislosti s dalšími faktory se nebezpečí eventuálních zdravotních problémů zvyšuje.
Prevence
Dědičné vlohy pro hlubokožilní trombózu žádný člověk nemůže ovlivnit. Rizikovost ostatních nedědičných faktorů však v případě znalosti nosičství trombofilních mutací může minimalizovat.
K účinné prevenci je zapotřebí :
Znát své dědičné vlohy – pro mnoho lidí znalost dědičných předpokladů představuje motivaci k aktivnímu snížení vlivu ostatních rizikových faktorů. Znalost dědičných vloh lze získat snadno prostřednictvím DNA testu.
Znát a vyvarovat se působení nedědičných rizikových faktorů – déletrvající imobilita je jedním z velmi častých rizikových faktorů. Pokud je člověk hospitalizován, upoután na lůžko nebo cestuje na delší vzdálenosti letadlem nebo autem, jsou občasná cvičení pro udržení krevního oběhu v proudu nezbytná. Operativní zákroky jsou dalším elementárním spouštěcím faktorem, který má významný vliv na rozvoj krevních sraženin.
Zdravý životní styl – udržovat si přirozenou tělesnou hmotnost odpovídající tělesné konstituci – tzn. správné BMI, dostatek pohybu, jsou klíčovými prostředky proti žilní trombóze. Samozřejmostí je eliminace kouření.
Léčba léky – v současné době neexistují preparáty, kterými by bylo možné hlubokožilní trombózu zcela vyléčit. Léky zabraňující srážení krve jsou k dispozici, ale vždy na předpis lékaře. Tyto léky jsou předepisovány vždy na základě konkrétního případu.
V případě, že jste těhotná nebo těhotenství plánujete, měla byste uvažovat o testu PGT těhotenský, ve kterém je vedle dvou hlavních trombofilních mutací obsažena navíc mutace genu MTHFR, která může mít vliv na průběh těhotenství a vývoj plodu.
Trombofilie a PGT
Zjištění přítomnosti mutací pro dědičnou trombofilii provádí naše laboratoř v rámci těchto PGT testů:
- PGT prevent
- PGT rodičovský
- PGT trombofilie
