• O nás
  • Historie
  • Náš tým
  • Laboratoře
  • Etický kodex
  • Media
• DNA testy
  • Test otcovství
  • Test příbuzenství
  • PGT testy
  • Genografický test
  • Genoportrét
  • Genoklenot
  • Test vaječnosti dvojčat
  • Genoskop test
• Kde zakoupit
• Publikační činnost
• Certifikáty
• Kontakty

Hlavní stránka > DNA testy > Genografické testy

Sedm evropských maternálních klanů

Mateřské linie nositelů velmi podobných nebo shodných genetických profilů tzv. haplotypů lze zařadit do tzv. haploskupin. Příslušnost haplotypu k haploskupině je dána charakteristickým znakem - mutací, který definuje danou haploskupinu.

U zrodu každé haploskupiny stojí, jak již bylo řečeno, její genetická pramatka. V současné době jsou rozlišovány tyto mitochondriální haploskupiny: A, B, C, CZ, D, E, F, G, H, pre-HV, HV, I, J, JT, K, L0, L1, L2, L3, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y a Z.

Většina evropského obyvatelstva může svůj původ v mateřské linii odvozovat od sedmi genetických pramatek, většina evropského obyvatelstva tedy ve své mateřské linii náleží do těchto sedmi haploskupin.

Haploskupina H - je nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. V současné době náleží do této haploskupiny přibližně 30 – 40 % evropských mateřských linií. Stáří celé haploskupiny je odhadováno na 20 tisíc let, kdy začala její expanze v rámci evropských populací. Vznik haploskupiny je geograficky kladen do oblasti jihozápadní Francie, odkud její nositelé poměrně rovnoměrně osídlili celou Evropu. Dnes je nejvyšší výskyt této haploskupiny v jižní Francii a severním Španělsku. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Helena.

Haploskupina J – je druhou nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. Genetické znaky charakteristické pro tuto skupinu nalezneme dnes u téměř 12% evropské populace. Původ této haploskupiny leží na Blízkém východě, odkud se rozšířil do Evropy před 5-8,5 tisíci let spolu s prvními zemědělci. Pramatka této haploskupiny má také své jméno, které zní Jasmína.

Haploskupina U5 – je nejstarší evropskopu haploskupinou a je podskupinou haploskupiny U. Její stáří je odhadováno na 45 – 50 tisíc let a kořeny této haploskupiny lze hledat rovněž na Blízkém východě. Dnes zahrnuje okolo 11% evropské populace. Dnes lze nalézt nositele této haploskupiny zejména v západní Británii a ve Skandinávii. Pramatce této haploskupiny bylo dáno jméno Uršula.

Haploskupina T – patří k evropským haploskupinám střední velikosti. Dnes náleží k této haploskupině necelých 10% evropských maternálních linií. Nositelé těchto linií jsou rozšířeni zejména v jižní a západní Evropě. Nejčastěji se pak vyskytují v Irsku a na západě Británie. Stáří této haploskupiny je odhadováno na 17 tisíc let a její kořeny jsou situovány na území dnešní severozápadní Itálie. Jméno pramatky této haploskupiny je Tara.

Haploskupina K – také tato haploskupina je podskupinou větší haploskupiny U. Do této skupiny mateřských linií náleží okolo 10% současné evropské populace. Počátky této haploskupiny leží v severovýchodní Itálii, při pobřeží Jaderského moře a na jižním úpatí Alp. Před 15 tisíci lety se nositelé této mateřské genetické linie rozšířili do ostatních oblastí Evropy, jedná se zejména o její střední a severní oblasti. Velká část nositelů tohoto typu profilu také stále setrvává v oblasti svého vzniku. Pramatkou této skupiny je žena jménem Kateřina.

Haploskupina X – je druhou nejstarší haploskupinou v Evropě. Její stáří se odhaduje na 25 tisíc let. Dnes je nositelem genetických znaků charakteristických pro haploskupinu X celých 7% evropské populace. V rámci haploskupiny jsou rozlišovány tři podlinie. Jedna z těchto podlinií přetrvává v poměrně vysokých počtech ve východní Evropě, zatímco dvě zbývající jsou nacházeny spíše ve střední a západní Evropě a zasahují až do Franci a na Britské ostrovy. Mateřské linie náležící k této haploskupině jsou odvozovány od pramatky jménem Xénie.

Haploskupina V – je nejmenší ze sedmi evropských maternálních klanů co do četnosti zastoupení. Dnes se vyskytuje u 4% evropské populace. Vznik této haploskupiny je kladen do doby před 17 tisíci lety do oblasti Kantabrie na severozápadě Španělska. Potomci této haploskupiny jsou však dnes nacházeni nejčastěji v západní a severní Evropě a například také mezi Laponci ve Finsku a severním Norsku. Za pramatku této haploskupiny je považována žena jménem Velda.

Vytisknout článek | Přeposlat e-mailem